Zpráva 004

MILITARY DEATH MARCH 2017 - Walking - ZPRÁVA AGENTA CHODCE


Datum: 22. dubna 2017

Lokalita: Vimperk, autokemp Vodník

Název pochodu: Military Death March 2017

Organizátor: Military Death March Crew

Ročník pochodu: 4

 

Popis: 

Letos jsem na tento pochod vyrazil již podruhé. Organizátorsky to mají opravdu skvěle zvládnuté. Krátká a rychlá prezence, již standartní „disko náramek“, občerstvení, odznáčky, mapka a přívěšek na klíče. Při registraci možnost si za 10 kaček obstarat Pochodník, neboli pochodový deník. Následuje skvělá teplá snídaně, pokec s kamarády a může se vyrazit. Letos na trase Walking byl pouze jeden kontrolní bod, a to u rozhledny Boubín. Mohli jsme si tedy sami vybrat konkrétní trasu, což bylo fajn. Že na Boubín nepůjdeme z kopce je zřejmě jasné. A možná to je polovina náročnosti tohoto pochodu. Vyjma pár kratších rovinatých přechodů jdete stále a stále do kopce nebo z kopce. V té první části samozřejmě jen do kopce. Druhá polovina náročnosti je počasí. Na počasí mají totiž organizátoři skutečně patent. Na této akci dopředu víte s absolutní jistotou, že bude jakkoli, jen ne hezky. Ale to k Military Death March prostě patří. Letos si s námi počasí opravdu vyhrálo. Nejdřív jsme tak lehce zmokli, docela foukal vítr a byla zima. Déšť pak zesílil a přišlo brodění bahnem po kotníky, samozřejmě při stoupání do kopce. Bahno dost klouzalo. Zanedlouho však bahno zmizelo, nahradil ho totiž sníh. A ten byl tak krásně ušlapaný, že neměl daleko k bobové dráze. Teplota razantně klesla a vítr neustal. A takto jsme se vyšplhali až na Boubín k rozhledně. Situaci jsme nepodcenili, a tak horká káva z termosky přišla vhod. Zpátky jsme se rozhodli jít tak, že jsme přes Boubín po krátkém odpočinku pokračovali rovně směrem k loveckému zámečku. Tam jsme pod kopcem potkali pár účastníků z trasy Extreme. Hned nám bylo jasné, že naše drobné útrapy nejsou vůbec nic oproti tomu, co mají za sebou zatím oni. Trasu Extreme Vám však přiblíží kolegové v jiné recenzi. Pak přišla krásná část pochodu, kde jsem dokonce viděli i sluníčko. Vítr i déšť ustali a mohli jsme si vesele kráčet po zhruba středním obvodu Boubína. Těch asi 10 minut bylo opravdu krásných. Pak se vrátil déšť a vítr. Nyní nás již čekala ta část, kdy se jde z kopce. Každý chodec ví, že na tom nic příjemného není. Vyjma obkroužení Boubína jsme se vraceli stejnou trasou. Postupem déšť chvílema ustával, chvílema se vracel, ale pořád byl tak nějak přijatelný. Když jsme minuli ceduli Vimperk, strhl se hodně vydatný slejvák, který nás již neopustil. Do cíle jsme došli totálně promočení a zmrzlí. Jediná část mého těla, 

která byla v suchu, byly má chodidla, za což ovšem vděčím jen kvalitním botám. Převzal jsme si od organizátorů ocenění, nechali si účast zaznamenat do Pochodníku a vyrazili na teplý čaj. V cíli jsme si mohli dát například i klobásu, ale z nějakého podivného důvodu jsme měli strašnou chuť na smažák.

Pochod jako takový hodnotím již standardně naprosto skvěle. Organizátoři vědí, co dělají, a dělají to opravdu dobře. Zaslouží si za to dík a rozhodně o jejich skvělé práci hovoří i účast, která letos překonala milník 1000 účastníků (myslím že cca 1200 ale nevím to jistě). Zkrátka klobouk dolu. Akce, která pomyslně zahajuje pochodovou sezónu, rozhodně stojí za účast. A pokud jste masochisti, pak rozhodně i trasa Extreme. O té ale v jiné recenzi.

 

Agent H